1. den (středa):
Příjezd z Ružomberka rychlíkem, následně přesun busem do Banskej Bystrice a nakonec do obce Priechod cca 10 km severovýchodně od města.
Zde, zhruba v pomysleném středu tzv. Podkonického krasu, se nachází kóta 560 m. n. m. se stopami po keltském osídlení.
Jihozápadní svah prudce klesá do údolí Ľupčice. Vrcholovou hranu pak tvoří nevysoké skalní výchozy.
V nich se nacházejí v rozmezí několika metrů tři jeskynní otvory, z nichž ten prostřední, největší, byl již speleologicky rozpracován P. Huťkou. Pokračovali jsme v zahlubování vstupu a následně v průkopu sedimenty hlouběji do jeskyně.
Prostora dle mocné hlinité vrsvy a nálezů kostí slouží jako doupě menší lesní šelmě. Jeskyni tvoří prozatím jedna chodba,
která cca po 3 m od vstupu se pravoúhle lomí vpravo a mírně klesá. Počvu jsme zahloubili pro pohodlný průstup kousek za zmíněnou zatáčku, přičemž byla snaha se držet levé stěny. tam také byl odhalen volný kanálek, kam lze zasunout ruku a zdá se, že domnělou stěnu v těchto místech zřejmě tvoří jen skalní kulisa či přepážka. Pro poznání charakteru jeskyně by bylo vhodné se zahloubit mnohem více. V celém průběhu chodby jsou stěny a strop pokryty starou sintrovou výzdobou.
V závěru akce jsem se pokusně naplazil do pokračování chodby co to šlo. Prozatímní konec tvoří nízká prostora s trativodem
ve dně. Přímé pokračování se jeví být cestou zpět na povrch - na návrší nad skalními výchozy je totiž malý propad, či ústí podzemního komína, který se systémem pravděpodobně souvisí. Jeskyně má zatím délku odhadem 10 m a je perspektiva dalších objevů ve směru sklonu vápencových vrstev přímo do hloubi masivu. Jeskyni jsme posléze pojmenovali Vartovka.
Ůčastníci akce: P. Huťka, L. Faitl
Příjezd z Ružomberka rychlíkem, následně přesun busem do Banskej Bystrice a nakonec do obce Priechod cca 10 km severovýchodně od města.
Zde, zhruba v pomysleném středu tzv. Podkonického krasu, se nachází kóta 560 m. n. m. se stopami po keltském osídlení.
Jihozápadní svah prudce klesá do údolí Ľupčice. Vrcholovou hranu pak tvoří nevysoké skalní výchozy.
V nich se nacházejí v rozmezí několika metrů tři jeskynní otvory, z nichž ten prostřední, největší, byl již speleologicky rozpracován P. Huťkou. Pokračovali jsme v zahlubování vstupu a následně v průkopu sedimenty hlouběji do jeskyně.
Prostora dle mocné hlinité vrsvy a nálezů kostí slouží jako doupě menší lesní šelmě. Jeskyni tvoří prozatím jedna chodba,
která cca po 3 m od vstupu se pravoúhle lomí vpravo a mírně klesá. Počvu jsme zahloubili pro pohodlný průstup kousek za zmíněnou zatáčku, přičemž byla snaha se držet levé stěny. tam také byl odhalen volný kanálek, kam lze zasunout ruku a zdá se, že domnělou stěnu v těchto místech zřejmě tvoří jen skalní kulisa či přepážka. Pro poznání charakteru jeskyně by bylo vhodné se zahloubit mnohem více. V celém průběhu chodby jsou stěny a strop pokryty starou sintrovou výzdobou.
V závěru akce jsem se pokusně naplazil do pokračování chodby co to šlo. Prozatímní konec tvoří nízká prostora s trativodem
ve dně. Přímé pokračování se jeví být cestou zpět na povrch - na návrší nad skalními výchozy je totiž malý propad, či ústí podzemního komína, který se systémem pravděpodobně souvisí. Jeskyně má zatím délku odhadem 10 m a je perspektiva dalších objevů ve směru sklonu vápencových vrstev přímo do hloubi masivu. Jeskyni jsme posléze pojmenovali Vartovka.
Ůčastníci akce: P. Huťka, L. Faitl